|
Díky urputné snaze zejména Michalově se mohlo konat zase jedno Rachocení. Snahy bylo třeba z toho důvodu, že Rachocení dostupné všem členům klubu předpokládá místo a čas konání, kdy je možná účast rodin i s dětmi. Tento problém nesdílí pouze Doky, Karel a Luboš. U ostatních by nezohlednění tohoto aspektu znamenalo jen 50 % účast. Naopak zohlednění tohoto navyšuje účast silně nad 100% díky 9-ti dětem, které se už členům klubu povedly. Michalovi se to nakonec podařilo, dokonce našel i místo, kde se mohla zúčastnit i Hanka s dětmi přesto, že Honza dal už přednost jinému programu. Tam odjel i autem, tak Hance nechal jen trolejbus. Na program se dostaly kuželky. Někteří sice hledali zpočátku v koulích tři díry, ale rozdíl proti bowlingu jsme si rychle vyjasnili. Program se líbil i dětem, které svoji technikou "obouruč" neomylně kosily kuželky často s lepší úspěšností, než jejich rodiče. Některé maminky jejich techniku zkoušely taky, ale ani změna techniky neměla zásadní vliv na zlepšení výsledků.
Po kuželkách následovala večeře, které se už naše rodina neúčastnila. Po 18 hodině se restaurace začala plnit lidmi, bohužel i kouřícími, tak jsme zhodnotili úvodní dávku nikotinu, kterou Pavlínka dostala, jako dostatečnou a na večeři jsme se už odebrali domů. Tradiční část, která na žádné akci nechybí a dala by zhrnout slovem "žranice" tedy pro tentokrát nemohu nijak okomentovat. Véča |